Kraj podpoří projekty v oblasti životního prostředí a zemědělství   dotací přes 19 milionů korun

Liberecký kraj se rozhodl přispět na plány a projekty, které mají pomoci životnímu prostředí a zemědělství, částkou přesahující 19 milionů korun. Zájemci mají čas podat do 30. dubna své projekty, které se zaměří na zadržování vody v krajině, péči o biotopy a zvířata, prevenci odpadů a ekologickou výchovu. Rozhodnutí zastupitelstva, zda žadatelé uspěli, by mělo být známé do konce června.

Obce a jejich dobrovolné svazky, zájmová sdružení či spolky, které mají nápad, jak  podpořit ekologickou výchovu a osvětu, péči o krajinu a zeleň, nakládání s odpady šetrné k přírodě a zadržování vody v krajině, mohou od 1. dubna začít podávat své žádosti o projekty. „Vše, co je prospěšné životnímu prostředí a krajině, velmi oceňujeme. Abychom situaci žadatelů po loňských omezeních komplikovali co nejméně, podmínky programů jsou téměř stejné, jako v předchozích letech. Koncem června obdrží vyrozumění, aby mohli s projekty začít co nejdříve,“ uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství.

Jednotlivé programy jsou vysvětleny níže.

8.1 Podpora ekologické výchovy a osvěty (alokace 1 656 000 Kč) se zaměřením na činnost regionálních ekocenter, škol a informačních center. V roce 2019 byla zrekonstruována Dětská lesní naučná stezka Sedmihorky.

8.2 Podpora ochrany přírody a krajiny (alokace 2 036 000 Kč) se zaměřuje na krajinářsky významnou zeleň, drobné památky, péči o biotopy, záchranné programy a útulky. Příkladem takového projektu je Ošetření památných stromů a restaurátorské práce v obci Kruh.

8.5 Podpora předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného použití a podpora sběru a využití bioodpadů (alokace 1 165 000 Kč) na vznik a provoz RE-USE center, bezobalových prodejen, opraváren, pořízení kompostérů, gastrokompostérů či štěpkovačů a dalších aktivit podporujících předcházení vzniku odpadů. Podpořeny už byly například tyto projekty: Re-use centrum – Město Dubá, Pořízení elektrického kompostéru pro školní kuchyni a Cesta bez obalu – bezobalová prodejna Oříšek.

8.6 Podpora retence vody v krajině (alokace 14 773 000 Kč) pro protierozní opatření, vodní prvky v krajině i modro-zelená opatření v obcích. Často se jedná o kombinaci tůní, zadržení dešťové vody a dalších prvků, které vedou ke zpomalení odtoku, zlepšení mikroklimatu a biologické i estetické hodnoty místa. V roce 2019 byly podpořeny například projekt Vytvoření soustavy malých vodních nádrží a tůní v Dolním Vítkově nebo projekt Svijany – úprava dolního toku Příšovky.

Dotace je maximálně 70% způsobilých výdajů, okruh žadatelů téměř není omezen. Konkrétní informace jsou na dotačním webu kraje: https://dotace.kraj-lbc.cz/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi

Jitrnice, tlačenky, salámy i klobásy. Podkrkonošská uzenina z Bělé sklízí úspěchy už léta

Desítky šikovných řemeslníků, výrobců a poskytovatelů nevšedních služeb působí v Libereckém kraji a každý z nich tvoří nebo nabízí něco ojedinělého a originálního. Seznámit se s nimi lze na webu www.lksobe.cz – Liberecký kraj sobě, který je interaktivním katalogem regionálních výrobců či poskytovatelů služeb. Nechybí ani řezníci, a to třeba v podání firmy Podkrkonošská uzenina z Bělé u Staré Paky.

„Řeznické řemeslo patří k těm nestarším a pro mnohé i k nejchutnějším. V Libereckém kraji máme celou řadu šikovných mistrů tohoto řemesla, kteří nejenom vyrábí, ale také dbají na složení a použité maso z místních zdrojů. Podporují tak naše zemědělce, od nichž odebírají maso. Každý si může najít svého řezníka a podpořit tak jeho nadšení pro věc i řemeslo a zároveň vědět, kdo mu pochutiny prodává a z čeho je vyrábí a být si tak jistý kvalitou,“ říká Jiří Ulvr, radní pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.   

Společnost Podkrkonošská uzenina je nositelem ocenění Regionální potravina Libereckého kraje a Výrobek roku 2013, 2014, 2015, 2017, 2018 a 2019. Firma vyrábí tradiční vařené masné výrobky – jitrnice, jelita, tlačenky, paštiky, mnoho druhů uzenin – salámy, uzená masa, klobásy, dále masné polotovary a speciality. Snaží se vyrábět kvalitní a poctivé výrobky z masa, bez zlevňujících náhražek. Maso pochází výhradně z chovů místních farmářů.

Výrobky firma nabízí ve svých prodejnách, které se nalézají v Hostinném, Nové Pace, Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Semilech, Turnově a ve Staré Pace. Obrátit se ale lze i přímo na vedení firmy v Bělé u Staré Paky, kontakty i podrobnosti jsou na webu https://www.podkrkonosskauzeninabela.cz.

Podkrkonošská uzenina z Bělé navázala na dlouholetou tradici masné výroby, která fungovala od roku 1990. V tomto roce zemědělské družstvo ADV Libštát vybudovalo v Bělé jatka s porážkou a výrobnou uzenin. Po vstupu republiky do EU bylo rozhodnuto o ukončení porážky, budova prošla rozsáhlou rekonstrukcí, což umožnilo navýšit výrobní kapacitu masné výroby. Poslední změna se odehrála začátkem března 2012, kdy výroba uzenin přešla do soukromých rukou a vznikla současná Podkrkonošská uzenina s.r.o. Kvalita a receptura výrobků byla zachována a výrobky neztratily nic ze své jakosti.

Společnost je pod pravidelným veterinárním dozorem a v souladu s českou i evropskou legislativou dodržuje veterinárně hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu. Také preventivně kontroluje zdravotní nezávadnost svých výrobků.

Frýdlantští studenti pěstují obilí i chmel a chovají krávy, ovce a kozy. Rádi by založili ovocnou alej či školní zoo

Chovat původní české plemeno skotu Česká červinka, uskutečnit na svých pozemcích program pro zadržení vody v krajině, založit ovocný sad, ve spolupráci s městem Frýdlant založit ovocnou alej, podílet se na vybudování biokoridoru přes své zemědělské pozemky či založit školní zoo. To jsou některé z plánů studentů Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. 

„Praktická činnost žáka je nejdůležitější částkou jeho vzdělání," cituje spolu s historickými prameny z počátku minulého století ředitel školy Miroslav Kudrna.

Po dlouhých letech, kdy chyběla výrazná podpora státu a zemědělské školství ve Frýdlantu skomíralo, přicházejí lepší časy. Frýdlantská škola získala peníze na výstavbu nových budov a nákup strojů a zařízení z prostředků projektů Centrum odborného vzdělávání a Centrum odborné přípravy pro zemědělské obory, financovaných z evropských strukturálních fondů Ministerstvem zemědělství ČR a Libereckým krajem.

O tom, že to pomohlo a zemědělské školství ve Frýdlantu opět vzkvétá, se lze přesvědčit při návštěvě zdejší školy téměř na každém kroku. Svědčí o tom nejen po letech naplněné zemědělské studijní obory, ale i blízké a vzdálenější okolí školy, kde zdejší učňové a studenti hospodaří a procvičují si své znalosti a dovednosti, získané při výuce.

Na pozemku za citlivě zrekonstruovanou historickou budovou pracoviště v Zámecké ulici vybudovali učitelé a žáci zemědělských oborů naučnou zemědělskou stezku. Na ní je možno vidět sortiment více než dvaceti pěti běžných i netradičních zemědělských plodin od obilnin přes okopaniny, olejniny, luskoviny, přadné rostliny a pseudoobilniny až po nektarodárnou, opojně vonící a včelami zvučící svazenku vratičolistou.

Součástí stezky je i malá vinice, chmelnice a ovocný sad, z jejichž produktů se vyrábí propagační školní pivo, školní víno a školní jablečný mošt. Naučnou stezku využívají žáci zemědělských oborů k poznávání plodin i k nácviku ruční práce a práce s malou zemědělskou mechanizací, ale mohou ji navštívit a v dobách předcovidových i často navštěvovali žáci okolních základních škol, domovy seniorů a mnozí další návštěvníci.   

Na naučnou stezku navazují školní pozemky, na kterých se od jara do podzimu pasou školní krávy, ovce a kozy. Kozy a ovce plemene Clun Forest jsou přes zimu ustájeny na sousedící školní farmě, kde se mohou schovat před nepřízní počasí. Spolu s nimi obývají farmu i králíci národního plemene Bílý černopesíkatý a Castorex a vodní i hrabavá drůbež – kachny, husy, slepice, krůty a perličky. V horní části školní farmy stojí také dva včelíny s dvaceti včelstvy, na kterých se včelaření učí nejen žáci školy, ale i účastníci včelařských kurzů, které škola pořádá.

Za školní farmou stojí rozsáhlý areál Krajského statku s.r.o., který je školním pracovištěm zemědělských oborů. Škola zde má pronajatý chlév, kde chová dojné krávy pro výuku žáků a také prasata národního plemene Přeštické černostrakaté. Na statku má také uskladněnou moderní zemědělskou techniku, získanou nákupy z prostředků zmíněných projektů Centrum odborného vzdělávání a Centrum odborné přípravy. Práci s technikou žáci nacvičují na školních cvičných pozemcích.  

V minulých letech obhospodařovala Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu pouze 7 hektarů trvalých travních porostů a nácvik prací při pěstování plodin na orné půdě zajišťovala pro žáky na Krajském statku nebo pomocí individuálních praxí v soukromých zemědělských podnicích. V únoru letošního roku převzala škola do obhospodařování dalších 35 hektarů, takže v současnosti pečuje o celkem 42 hektary pozemků. Z toho činí 21 hektarů louky a pastviny, druhou polovinu tvoří orná půda.

Škola hospodaří v konvenčním režimu, přesto v rámci výuky na větší části svých pozemků provozuje ekologický režim hospodaření. Veškeré trvalé travní porosty jsou hnojeny pouze hnojem a bez jakéhokoliv chemického ošetření, na orné půdě bude část plodin pěstována v konvenčním a část v ekologickém režimu tak, aby žáci měli možnost srovnání obou technologií nejen z ekonomického, ale především z ekologického hlediska. Jednotlivé skupiny zemědělských plodin na orné půdě, rozdělené do čtyř honů, budou vzájemně odděleny nektarodárnými biopásy, které potěší nejen oko pozorovatele, ale především hmyz a drobnou zvěř, která tu najde úkryt i místo pro vyvedení potomstva.

TZ: Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant

Výstava v sídle kraje se ohlíží za úspěchy Botanické zahrady v Liberci

Významné výročí letos slaví Botanická zahrada v Liberci. Byla založena před 125 lety. Toto jubileum připomíná výstava, která je přístupná od 1. do 31. března ve vestibulu budovy Krajského úřadu Libereckého kraje. Tématem jsou vrcholně náročné rostliny, na nichž se zakládá věhlas této populární zahrady, ozdoby města i kraje. Součástí výstavy je i doprovodná projekce, která přibližuje její expozice.

„Botanická zahrada slouží – v epidemicky lepších časech – nejen veřejnosti k prohlídkám, ale sehrává též úlohu ochranitelky sbírek nevyčíslitelné hodnoty. Je to náročný úkol, neboť jde o sbírky živých organismů, které potřebují každodenní ošetření," prohlásil Václav Židek, radní pro životního prostředí a zemědělství, jenž nad výstavou převzal záštitu. 

Výstava s názvem Tři dekády profesionálních úspěchů, která zachycuje novodobou historickou etapu botanické zahrady po roce 1990, vznikla díky finanční podpoře Libereckého kraje.    

Česko podá žalobu na Polsko kvůli dolu Turów. Bude chtít i zastavení těžby

Na návrh Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a Ministerstva životního prostředí Česko podá žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Na svém jednání to 22. února 2021 schválila vláda ČR. Důvodem je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům mimo jiné ubývá spodní voda. Žalobu MZV podá na přelomu února a března.

„Podání žaloby jsme dlouhodobě podporovali. Prodloužení těžby o šest let bylo z pohledu evropského práva a jeho legislativních postupů Polskem bezesporu porušeno,“ uvedl k informaci o podání žaloby hejtman Martin Půta.   

Nedávno Liberecký kraj také obdržel výsledky měření České geologické služby z oblasti Hrádecka a Frýdlantska. Potvrzovaly negativní dopady těžby v dole na vodní zdroje v oblasti Hrádecka, v oblasti Frýdlantska se projevuje také celosvětová klimatická změna.

„Požadujeme po českém i polském státě vytvoření mezinárodní pracovní komise, která by se scházela alespoň jednou za rok a řešila vývoj situace v oblasti kolem dolu Turów. Požadujeme, aby vyhodnocovala všechna dlouhodobá měření hluku, poklesu terénu, prašnosti a úbytku podzemní vody,“ uvedl radní Libereckého kraje pro životní prostředí Václav Židek.

„Ze zprávy České geologické služby jasně vyplývá, že většina našich tvrzení o vlivu těžby v polském hnědouhelném dole Turów se potvrdila. Co se týče zdrojů pitné vody v obci Uhelná, tam je dopad vlivu polského dolu prokazatelný,“ doplnil Půta.

Liberecký kraj již nyní po investoru dolu žádá vybudování ochranného valu dělícího důl s českým územím. Val by měl být osázen vhodnou zelení a jeho účelem je zmírnění negativního působení stran hluku a prašnosti způsobeného těžbou.

„Dlouho jsem se snažil, abychom tento spor vyřešili bez soudních tahanic. Důležitý je pro nás výsledek, tedy pomoc desetitisícům Čechů v pohraničí. Těžba má na jejich životy negativní vliv každý den a soud se může protahovat. Mezitím jim důl bude dál odvádět vodu a dál bude prach znečišťovat vzduch, který dýchají. Bohužel ani ve Varšavě před deseti dny nedopadla ta jednání podle našich představ. Proto žalobu podáme. Nicméně zároveň podáme také návrh na předběžné opatření. Pokud by mu soud vyhověl, těžba v Turówě by se musela do vynesení verdiktu zastavit,“ vysvětlil ministr zahraničí Tomáš Petříček.

„Žaloba směřuje především na porušení práv českých občanů. Ti se nemohli zúčastnit ani povolovacího řízení rozšiřování dolu, ani soudního přezkumu tohoto rozhodnutí. Polsko české straně také neposkytlo potřebné dokumenty týkajících se těžby a nezohlednilo posouzení vlivů na životní prostředí,“ doplnil k obsahu žaloby náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který je zároveň vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU.

Soudní dvůr se bude nejdříve zabývat návrhem na předběžné opatření, to by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.

K samotné žalobě dostane Polsko možnost se nejprve písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud Soudní dvůr přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok.

„Mrzí mě, že žaloba musí přijít teď, když celá Evropa řeší, jak postupně utlumit těžbu uhlí kvůli změnám klimatu. V Turówě naopak řeší, jak ji rozšířit. Přitom i Polsko chce všechny uhelné doly uzavřít nejpozději v roce 2049. Necelé tři dekády dolování nestojí za to, aby lidé v okolí přišli o vodu a místo k žití. Podle mě bychom měli doly v Česku uzavřít už v roce 2033. Dávno nezajišťují někdejší prosperitu. Stálá práce s rozumným platem je v dotčených regionech možná i bez uhlí,“ dodal šéf české diplomacie.

Zdroj: s využitím tiskové zprávy Ministerstva zahraničních věcí ČR

Skončete s uhlím o pět let dříve, vyzývají vládu krajští radní

2033. Právě v tomto roce by mělo dojít v České republice k ukončení spalování uhlí pro výrobu elektřiny a pro spalování v teplárnách. Vládu ČR k tomu vyzvala Rada Libereckého kraje a přidala se tak k dalším krajům v zemi. Uhelná komise navrhuje vládě ke schválení rok 2038.

„V tuto chvíli je více než jisté, že okolo roku 2030 bude cena elektřiny vyrobené spalováním uhlí natolik vysoká, že energie z uhlí nebude na trhu konkurenceschopná. Může tak dojít k náhlému ukončení činnosti příslušných společností, což povede k riziku nezaměstnanosti a vyšší ceny elektrické energie pro občany i firmy,“ uvedl Václav Židek, krajský radní pro resort životního prostředí a zemědělství.

Pokud by se již nyní začalo pracovat  na využití bezemisních a nízkoemisních zdrojů, o pět let dřívější přijetí termínu konce uhlí by dodávky elektrické energie neohrozilo. „K dispozici jsou však i modely, které ukazují, že zvládnutelný je odchod od uhlí už v roce 2033. V každém případě je řešením rozvoj obnovitelných zdrojů energie, posílení výroby energie ze zemního plynu a její akumulace,“ doplnil Židek.

Lokální vytápění, při němž se využívá uhlí, znečišťuje ovzduší, produkuje 98 % rakovinotvorných látek a je jedním z hlavních zdrojů prachu. Uhelné elektrárny a teplárny jsou pak mimo jiné zdroji látek, z nichž vzniká přízemní ozon, rtuť a oxid uhličitý.

„Průzkumy, které se zabývaly vztahem stavu znečištění ovzduší a nemoci covid-19 ukazují, že regiony, ve kterých je ovzduší silněji znečištěno, mají horší výsledky v nákaze nemocí, ale také zejména v jejím průběhu. Dýchací ústrojí osob, které jsou vystaveny špatné kvalitě vzduchu, jsou i náchylnější k vážnějším následkům nemoci covid-19,“ prohlásil Židek.

K dlouhodobé ochraně klimatu se zavázaly země celého světa přijetím Pařížské dohody. Z regionálních scénářů pro její splnění vyplývá, že země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), k nimž se řadí i Česká republika, by měly s uhlím skončit do roku 2031. „Už rok 2033 tedy představuje z hlediska klimatu krajní přístup, a upřednostňování roku 2038 je projevem nezodpovědnosti. Bylo by to dokonce o rok déle, než kdy by s uhlím měly skončit i země rozvojové,“ upozornil Židek.

Kraj reaguje na měření České geologické služby v okolí Turówa. Chce prostřednictvím vlády uplatnit žalobu

Krajští radní se na úterním jednání seznámili s výsledky zprávy České geologické služby (ČGS) o poklesu hladiny podzemních vod a podloží v okolí polského hnědouhelného dolu Turów. Vyplývá z ní, že hladiny podzemních vod v příhraničních oblastech mají tendenci klesat. Nestabilní je podle měření ČGS také stav terénu na Hrádecku. Obojí zřejmě způsobuje důlní činnost Turówu.

„Mým úkolem je nyní zajistit ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí veškeré potřebné podklady nutné k podání žaloby společně s návrhem na vydání předběžného opatření na Polskou republiku za porušení řádných postupů v rámci platné legislativy Evropské unie,“ uvedl Václav Židek, krajský radní pro resort životního prostředí a zemědělství.

Krajští radní se mimo jiné dohodli na tom, že podpoří vznik mezinárodní komise, která bude dlouhodobě porovnávat výsledky měření jednotlivých zemí a sledovat situaci na území České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo. „Komise se bude scházet minimálně jednou za rok, aby průběžné vyhodnocovala monitoring sítě měřících vrtů, které kontrolují stav podzemních vod na české a polské straně hranice, a sledovala výsledky měření imisí tuhých znečišťujících látek na českém území v okolí Uhelné, a to včetně měření hlukové zátěže,“ prohlásil radní Židek.

Průzkum ČGS zahrnoval tři zcela odlišná území, a to Hrádeckou pánev s vodním zdrojem Uhelná, horní povodí Václavického a Vítkovského potoka a Frýdlantský výběžek. „Podle stanoviska České geologické služby nelze v budoucnosti vyloučit v oblastech Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska dopad pokračující těžby v dole Turów na stav vody v tamních studních. Dlouhodobé a nepopiratelné ztráty vody v lokálních zdrojích bude nutné nahradit vodovodním řadem. O způsobu, jak to provést, jednáme se všemi dotčenými stranami. Po polské straně požadujeme, aby se na nákladech podílela,“ zdůraznil hejtman Martin Půta.

Jako projev dobré vůle ze strany polského investora žádá Liberecký kraj přípravu a vybudování zemního valu a zelené stěny chránící obyvatele Uhelné před zvýšenou prašností. „Jednalo by se o zemní val s ochrannou zelení podél silnice Opolno-Zdrój – Sienawka, který by měl měřit zhruba jeden kilometr,“ dodal hejtman Půta.

Kromě měření ČGS monitorují pohyb terénu okolí dolu Turów rovněž pracovníci státního podniku Diamo, kteří koncem loňského roku nainstalovali v českém příhraničí v okolí Uhelné desítky měřicích bodů. Jejich prostřednictvím sledují vliv činnosti polského dolu na možné deformace terénu na českém území. Od roku 2019 Národní referenční laboratoř pro komunální hluk také pravidelně měří hluk z Turówa.

Hluk z hnědouhelného dolu Turów se již nyní blíží limitním hodnotám

Ze závěrečné zprávy věnované měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów, které probíhalo v roce 2020, vyplývá, že v lokalitě Uhelná a Oldřichov na Hranicích se celonoční dlouhodobá hluková zátěž blíží doporučenému limitu 40 decibelů. Ten byl v několika případech podle zprávy dokonce překročen o 2 decibely.

„Chtěl bych poděkovat ministerstvu za zajištění měření hluku,“ uvedl hejtman Martin Půta. „Je zřejmé, že naše obavy ze zvyšování hlučnosti způsobené prací v dolu Turów v souvislosti s přibližováním těžby směrem k hranicím jsou opodstatněné. Proto bychom také chtěli, aby polská strana vybudovala mezi dolem a českým územím ochranný val a vysázela zeleň.“

Měření hluku zajistilo Ministerstvo životního prostředí České republiky. Minulý rok jej prováděl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě – Národní referenční laboratoř pro komunální hluk.  Byla zvolena dvě měřící místa, na okraji zástavby v Uhelné a v Oldřichově na Hranicích, bezmála dva kilometry od dolu Turów. Monitoring hluku se uskutečnil celkem čtyřikrát, a to ve vybraných sedmi až osmidenních obdobích od května až do listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že prakticky nepřetržitý hluk z dolu nyní přichází na české území jako zbytkový hluk, bylo měření prováděno pouze v noci od 22.00 do 6.00. 

„Zpráva také předpokládá, že v následujících letech bude v důsledku přibližování těžebního prostoru k české hranici docházet ke zvýšení celkové dlouhodobé expozice hlukem v nejbližších obydlených oblastech. Můžeme rovněž očekávat, že bude docházet ke zvýšení hladiny hluku a k překračování hygienického limitu,“ řekl radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek.

Ministerstvo životního prostředí zajistí pokračování měření hluku i v letošním roce. Poprvé si měření hluku na česko-polských hranicích objednal Liberecký kraj ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě – Národní referenční laboratoře pro komunální hluk v roce 2019.

O vegetaci podél silnic kraj pečuje příkladně. V hodnocení společnosti Arnika je na prvním místě

Krajská správa silnic Libereckého kraje (KSS LK) mimo jiné pečuje o vegetaci podél krajských komunikací. Liberecký kraj se v roce 2019, kdy se uskutečnilo poslední statistické měření, dokonce umístil na prvním místě ve zprávě společnosti Arnika, která se zabývá životním prostředím. Vloni kraj dokončil kompletní obnovu alejí na Frýdlantsku. Pokračuje i v projektech na Novoborsku.   

„Jsem rád, že se nám postupně daří výrazně zlepšovat stav vegetace podél krajských silnic. Těší mě to o to víc, jelikož jsme ještě před pěti lety nevycházeli v hodnocení některých ekologických organizací zrovna nejlépe. Za start nového postoje k zeleni u krajských silnic považuji projekt Od zámku Frýdlant po zámek Czocha, ve kterém se nakonec podařilo nastavit efektivní model přístupu k alejím a jejich obnově. Proto jsme vyčlenili v rozpočtu kraje finanční prostředky ve výši přesahující 4 miliony korun, které umožnily naší krajské správě silnic starat se o údržbu a obnovu zeleně víc než příkladně,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Během roku 2020 došlo k dokončení obnovy alejí na Frýdlantsku. Ošetřeno bylo 799 kusů stromů a vysazeno 716 nových. V současné době probíhá veřejná zakázka na dalších 8 revitalizací v oblasti Novoborska, kde by mělo být do konce roku 2021 ošetřeno 593 kusů dřeviny a vysazeno 673 nových stromů.

Současně jsou ve fázi přípravy i další projekty na rekonstrukci zeleně z vybraných oblastí Libereckého kraje, a to například na silnicích v Podještědí, na Turnovsku či Maloskalsku. Do konce roku 2021 by tam mělo dojít k ošetření 155 kusů stromů a výsadbě 579 nových, převážně ovocných stromů.

„V trendu péče o aleje podél krajských silnic budeme i nadále pokračovat. Záleží nám nejenom na jejich estetické hodnotě, ale praktickém využití. Stromy udržují krajinný ráz a přispívají k zadržování vody. Řidiči se také během průjezdu alejemi nemusí obávat neočekáváných prudkých nárazů větru, jelikož je stromořadí před nimi ochrání,“ dodal Jan Sviták, statutární náměstek hejtmana pro resort dopravy.

V uplynulých letech vynaložil kraj na výsadbu nových a ošetření stávajících alejí bezmála 17 milionů korun, výrazně mu v tom pomáhají finanční prostředky z evropských fondů, a to konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. Jen na letošek to je 8,1 milionu korun.

Dosud se nových či ošetřených stromů dočkaly například alej Albrechtice–Vítkov, jírovcová alej Kamenický Šenov – Slunečná či lipové stromořadí v Malé Skále. Kraj ve spolupráci s obcemi ošetřil také alej Karolíny Světlé v Českém Dubu, Zámeckou lipovou alej ve Stvolínkách a stromořadí ve Valteřicích v Krkonoších.

Kotlíkové dotace pokračují, kraj podpořil další žádosti

Další zájemci o výměnu zdrojů vytápění se dočkají peněz z projektu kotlíkových dotací. Krajští radní na včerejším jednání odsouhlasili finanční podporu dalším 236 projektům. Kdo by měl zájem o nový kotel, může se hlásit i nadále, a to až do 31. května tohoto roku.

„Jsem rád, že se postupně dostává na další zájemce o výměnu starých kotlů za nové zdroje vytápění. Rád bych zdůraznil, že se nyní jedná o poslední možnost přihlásit se o příspěvek. Žádosti stále přijímáme do zásobníku projektů, a to až do konce května. Peníze na kotle využijeme z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Očekáváme, že obdržíme ještě zhruba 15 milionů z evropských zdrojů,“ uvedl Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Finanční příspěvek je určený na výměnu starých kotlů za kotle výhradně na biomasu, plynové kotle či tepelná čerpadla. Zájemci mohou vyplnit přihlášku na adrese: https://dotace.kraj-lbc.cz/kotlikove-dotace.

Tabulka s přehledem počtu projektů a finančních prostředků v jednotlivých výzvách kotlíkových dotací:

KD I = Kotlíkové dotace v Libereckém kraji CZ.05.2.32/0.0/0.0/15_016/0000008

KD II = Kotlíkové dotace v Libereckém kraji II. CZ.05.2.32/0.0/0.0/17_067/0005164

KD III = Kotlíkové dotace v Libereckém kraji III CZ.05.2.32/0.0/0.0/19_117/0009909

KD III – NZÚ = Kotlíkové dotace v Libereckém kraji III – NZÚ SFZP 094823/2020

Liberecký kraj je jedním z prvních krajů v republice, který má plán adaptace na změnu klimatu

Vyšší teploty, vyprahlá města a pole, přívalové deště – to je jen výčet důsledků klimatických změn. Na ně se snaží Liberecký kraj reagovat tím, že sám přichází s návrhy adaptačních opatření, která by negativním dopadům klimatu předcházela či je sama řešila. Dokument Akční plán adaptace na změnu klimatu v podmínkách Libereckého kraje již na únorovém zasedání schválilo krajské zastupitelstvo.

„Liberecký kraj chce být nadále místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale – díky intenzivnímu zavádění adaptačních opatření – také příležitostí. Možností je totiž spoustu, například v oblasti rozvoje přírodě blízkých opatření ve městech i v krajině, nových technologií, pracovních příležitostí či nových postupů v zemědělství a lesnictví,“ uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství. „Liberecký kraj se inspiruje v Evropě, ale také takzvanou dobrou praxí v rámci České republiky. Zároveň doufáme, že krajem provedená opatření a kroky budou naopak inspirací pro obce a vlastníky nemovitostí.“

Dokument pro kraj zpracovala obecně prospěšná společnost CI2, která se v rámci svých aktivit dlouhodobě věnuje tvorbě adaptačních strategií pro česká města a spolupracuje s řadou tuzemských firem v oblasti snižování jejich uhlíkové stopy. „Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí, zejména na změnu klimatu. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb,“ vysvětlil Viktor Třebický z CI2, o.p.s. „Uhlíková stopa na obyvatele kraje je 8 tun CO₂^e. Příspěvek Libereckého kraje ke změně klimatu je tak zhruba o čtvrtinu nižší než průměr České republiky. Vedle spotřeby energie největší negativní efekt v kraji působí individuální automobilová doprava, což by mohlo zlepšit odpovídající napojení kraje na páteřní železniční síť a například i podpora alternativních forem dopravy.“

Evropská unie směřuje k nízkouhlíkové ekonomice a do této oblasti jsou investovány i největší finanční prostředky, které bude možné čerpat prostřednictvím evropských fondů a dotačních programů. Akční plán bude oporou v jejich získávání nejen pro kraj, města, obce, ale i pro podnikatelské či neziskové subjekty. Liberecký kraj chce v tomto ohledu být vzorem, proto se zaměří na snižování uhlíkové stopy a šetrné nakládání s vodou na budovách a pozemcích v majetku kraje, na krajských komunikacích a v rámci fungování jím zřizovaných organizací (např. středních škol, sociálních a zdravotnických organizací).

Akční plán adaptace na změnu klimatu v podmínkách Libereckého kraje je zveřejněn na webu kraje: https://zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz/sucho-a-retence-vody a mapové výstupy analytické části na geoportálu Libereckého kraje: https://sucho.kraj-lbc.cz/akcni_plan

Budova kraje se zahalí do tmy a upozorní na změny klimatu

Liberecký kraj se zhasnutím budovy krajského úřadu připojí ke kampani Hodina Země. Ta poukazuje na klimatické změny a plýtvání energiemi. Kromě sídla kraje se v sobotu 27. března od 20.30 do 21.30 mohou ponořit po celém světě do tmy památky, úřady nebo ulice.

„Liberecký mrakodrap se zahalí do tmy na 60 minut. Velmi rádi podpoříme naši krásnou planetu alespoň tímto symbolickým gestem. Musíme si uvědomit, že je potřeba na ni brát ohled. Kampaň vnímám jako prostor pro zamyšlení každého jedince nad stavem Země a tím, co pro ni jako lidé můžeme udělat a jak ji ochránit,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Klimatický systém planety se razantně mění. Svůj významný podíl na tom mají fosilní paliva.  „Je zde velký prostor pro kraje, města i vesnice. Mírnit dopady klimatické změny můžeme i snížením spotřeby energie, rozmyslet si, jestli opravdu musíme svítit, mít zapnutý počítač nebo třeba topit na více než 20 °C. Při přípravě strategických plánů je třeba se zaměřit na využívání obnovitelných zdrojů energie a minimalizovat spotřebu energie z fosilních paliv na bázi uhlíku,“ vysvětlil radní pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek.

Šetřit se zdroji energií může každý. Kampaň Hodina Země je dobrou příležitostí začít. Jednotlivci i rodiny mohou prožít určenou hodinu při svíčkách a vypnout všechna nepotřebná světla. První ročník se uskutečnil v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy na hodinu zhasla budova australské opery. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa. Od roku 2010 se připojuje i Česká republika. Přidat se může kdokoli – skupiny i jednotlivci.

Koberce a šátky. Takový název nese výstava fotografií Jaroslavy Novotné, která je od 6. do 30. dubna k vidění ve vstupním vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje. Díla ukazují netradiční snímky zemědělské krajiny a rozličných přírodních detailů.

„Tato výstava se bude muset opět obejít bez vernisáže. Paní Novotná je ale připravena uspořádat i později – podle vývoje pandemické situace – alespoň slavnostní komentovanou prohlídku," uvedl kurátor výstavy Bořivoj Pohl.

Novotná je absolventka Školy kreativní fotografie v Praze, výtvarnice, ilustrátorka a autorka několika knih, ve kterých často propojuje fotografie, obrazy a básně haiku. „Protože vystudovala i textilní design a svého času vytvářela textilní obrazy, představují fotografie této výstavy jakousi syntézu všech vlivů a inspirací, které ji v různých fázích života ovlivňovaly," vysvětlil Pohl.